Jdi na obsah Jdi na menu
 


Milí návštěvníci mých stránek, zde naleznete vzpomínku předchozího pejska mé paničky.

 

Je rok 1998 a protože moje láska k pejskům je tak obrovská nakonec tomu osud chtěl a já si mohla domů přivést krásnou psí slečnu Viktorii. Ani si nedovedete představit, co všechno tomu předcházelo, ale o tom to tu není, důležité je, že jsme jí měli.

 

Viktorie se narodila 3.9.1998 kolem 20 hod (jako třetí z celkového počtu 5 štěňátek)

 

Narodila se jako třetí miminko a bohužel její sestřička před ní byla moc slabá a umřela. O to víc Vikynka a její sestřičky a bratříček, byli silní a plní elánu.

 

Jak plynul čas, Viktorka se stala právoplatným členem rodiny a všechny si obmotala kolem prstu. Byla sluníčkem, když bylo zamračeno, byla vrbou, když nebyl nikdo na blízku, komu bychom se svěřili a byla to ona co stmelila i zásadové odpůrce pejsků v rodině.

 

Ale osud není nikdy spravedlivý a naše milovaná holčička měla od svého roku zdravotní problémy, ale my jako její rodina, jsme dělali vše, abychom jí to zlepšili.

Měla neurologický problém s krční páteří, špatná játra, ale i přesto byla plná života a kdo jí neznal by to do ní nikdy neřekl. Milovala dlouhé procházky, byla postrach za plotem, bránila zuby nehty své páníčky.

Musíme podotknout, že nemalý podíl na jejím zdravotní stavu nesl i její celoživotní partner a velká láska jorkšírek Matýsek (který již mezi námi není).

Najednou se psal rok 2007 a Vikynky stav se začal zhoršovat, přes veškerou snahu se nám osud změnit nepodařilo. Snaha a odhodlání bylo veliké, ovšem ani na spec. Klinice v Brně jí nedokázali pomoci.


 

A tak v pátek 4.5.2007 (mezi 13-14hod) odešla do psího nebíčka, kde na nás stále dává pozor.

 

Tímto bych chtěla moc poděkovat celé rodině, za jejich podporu, lékařům, kteří dělali maximum a dokázali prodloužit život jak nejdéle to šlo a všem, kteří nás podporovali a největší poděkování patří Viktorce.

Viky, vždycky tě uvidíme jako usměvavou holčičku s papírovými kapesníčky v pusince, která nezkazila žádnou legraci a bojovala do poslední minuty.Viky, děkuji ti za krásné časy strávené s tebou, byla jsi sluníčkem a dokázala jsi nemožné.

 

Vždycky budeš v našem srdíčku.

 

S láskou celá tvoje rodina


Vikynka stále se usmívající a typickými culíky :-)

Obrazek

Vikynka ve svých šesti letech, kde je patrný její neurologický problém s páteří

Obrazek